Manuál - Ekonomika klubu

Hospodaření klubu

Podobně jako firmy, jejichž cílem je dosahování zisku, se o své hospodaření musí starat i spolky zabývající
se sportem. V dnešní době, kdy se finanční prostředky pro sport získávají velmi těžce, je právě
hospodaření s nimi jedním z nejdůležitějších úkolů pro vedení klubu.

Činnost klubu je v podstatě rozdělena do dvou skupin:

 hlavní činnost, která je vykonávána v rámci hlavního poslání klubu tak, je vyjádřeno ve
stanovách,
 vedlejší (hospodářská) činnost, která spočívá v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, kterou
klub vyvíjí za účelem podpory činnosti hlavní nebo za účelem hospodárného využití spolkového
majetku.

Živnostenský zákon (č. 455/1991 Sb., v platném znění) definuje živnost jako soustavnou činnost
provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a co je velmi důležité za účelem
dosažení zisku.

Pokud bude spolek podnikat, většinou půjde o živnostenské podnikání. K tomu, aby se jednalo o živnost,
musí být splněny všechny výše uvedené znaky současně. V případě sportovního klub bude předmětem
podnikání např. hostinská činnost, poskytování ubytovacích služeb aj. Činnost klubu, která je definována
jako poslání (např. provozování sportovních zařízení, pořádání sportovních a kulturních akcí), nesplňuje
základní znaky definice živnosti. A to ani tehdy, kdy z této činnosti plynou příjmy sloužící k financování
činnosti spolku. K činnostem v rámci hlavního poslání není potřeba živnostenského oprávnění.

Financování klubu

Spolky mají rozmanité možnosti získávání finančních prostředků pro své činnosti. Struktura příjmů vždy
záleží na konkrétním druhu sportovní činnosti, kterou se spolek zabývá. Obecné rozdělení zdrojů
financování klubů znázorňuje následující schéma:

ZDROJE
financování klubu - 

Vlastní - Členské příspěvky, Příjmy z hlavní činnosti, Příjmy z doplňkové činnosti, Příjmy z podnikání
Cizí - Půjčky, úvěry apod., Dotace a dary, Vlastní zdroje

Tyto zdroje jsou pro kluby nejdůležitější, protože je mohou přímým způsobem ovlivňovat, rozhodovat o
nich a využívat je podle vlastního uvážení. Vlastní zdroje mají výhodu, že je možné z nich tvořit finanční
rezervu do budoucích let, ať už na konkrétní činnosti nebo obecně pro finanční jistotu klubu. K vlastním
zdrojům řadíme:

 členské příspěvky
 příjmy z hlavní činnosti
 příjmy z doplňkové činnosti
 příjmy z podnikání

Členské příspěvky

Povinnost platit každý rok členský příspěvek většinou vyplývá ze stanov klubu. O jeho výši musí
rozhodnout příslušný orgán. Členské příspěvky jsou podle ZDP § 19 odst. 1 osvobozeny od daně z příjmů,
ale pouze pokud jejich placení vyplývá ze stanov. O výši příspěvku musí vždy existovat nějaký záznam,
nejčastěji usnesení příslušného orgánu klubu.

Příjmy z doplňkové činnosti

Kluby často vlastní různý majetek, který může být využíván pro získávání dodatečných finančních
prostředků. Typické jsou pronájmy sportovišť, pozemků, vybavení apod. Výnos může také přinášet volný
finanční majetek (např. podílové listy). Zde je potřeba velké obezřetnosti, aby nebyla klubu způsobena
ztráta. Další příjmy mohou plynout také z reklamních plnění podnikatelů nebo ze spolupráce s obcemi při
pořádání společenských akcí apod.

Příjmy z podnikání

Jedná se o aktivity, které jsou provozovány cílevědomě za účelem zisku, jménem klubu a na vlastní riziko.
Podnikatelské činnosti nemají žádná omezení. Při jejich výkonu je nutné respektovat příslušné právní
předpisy, získat živnostenský list a postupovat podle zákona.

Cizí zdroje

Cizí zdroje může klub získat jednoduše sjednáním půjčky či úvěru. Zde však musí počítat s tím, že se jedná
o dočasné finanční prostředky, které je nutné po sjednané době vrátit. Poskytovateli úvěru mohou být
například banky, ale v praxi se můžeme setkat i s půjčkami vlastních členů. Nevýhodou těchto financí je
úrok, který zatíží hospodaření klubu. Využívání této formy cizích zdrojů by mělo být klubem dobře
zváženo a posouzeno. Hrozí zde nebezpečí při nesplnění závazků - způsobení finančních problémů nebo
poškození pověsti celého klubu.

Dalšími finančními zdroji, ze kterých mohou kluby potenciálně získat a čerpat prostředky pro svou
činnost, jsou zdroje od orgánů veřejné správy, soukromých organizací i jednotlivců. Mezi tyto zdroje
patří:
 příspěvky ze zdrojů Evropské unie,
 dotace ze státního rozpočtu,
 dotace (příspěvky) od územních samospráv,
 dary firem,
 individuální dárcovství.

Každý z těchto zdrojů má svoje specifika a podmínky, za kterých je možné finanční prostředky získat
(např. je nutné podat žádost nebo projekt).

Příspěvky ze zdrojů Evropské unie

Sportovní kluby nejsou sice typickou cílovou skupinou pro prostředky z EU, ale tyto zdroje získat mohou.
Jde např. o prostředky ze strukturálních fondů získané prostřednictvím regionálních operačních
programů v jednotlivých oblastech. Ty jsou většinou vyhlašovány regionálními radami. Jde o velké
investiční programy, které mohou využít velké organizace. Mezi další zdroje patří jednotlivé programy
vyhlašované např. místními akčními skupinami (MAS). Především v pohraničních oblastech bývají
vypisovány programy tzv. příhraniční spolupráce, do kterých se sportovních kluby mohou hlásit.

Dotace ze státního rozpočtu (SR)

Jedná se o finanční prostředky získané přímo ze SR. V současné době jde především o program MŠMT
s názvem MŮJ KLUB, ze kterého lze získat dotace na podporu sportovních aktivit dětí a mládeže do 23
let.

Dotace (příspěvky) od územních samospráv

Tyto příspěvky jsou pro kluby velice významným finančním zdrojem. Většinou mají místní charakter, a tak
mohou být cíleně zaměřeny na regionální priority. Jejich nevýhodou je rozdílnost (z hlediska výše i účelu)
v jednotlivých regionech v ČR. Většina územních samospráv má zpracovány grantové programy, které
jsou zveřejňovány na jejich webových stránkách. Na druhé straně stojí kluby v malých obcích, které
získají příspěvek většinou na základě osobního jednání s představiteli obcí.

Dary firem

V praxi jsou velmi častým zdrojem příjmů pro kluby také dary od firem. Pro získání těchto finančních
prostředků bývají důležité osobní kontakty a možnost oslovit klíčové (rozhodující) osoby. V některých
případech je jednodušší získat dar hmotný než finanční.

Individuální dárcovství

Také tato forma získávání zdrojů je v praxi velmi častá. Její nevýhodou je, že bývá příležitostná, náhodná
a nedá se plánovat. Většinou nejde o významnější položku příjmů v rozpočtech klubů. Individuální
dárcovství je založeno na aktivním přístupu funkcionářů a členů klubu.

Registrace u správce daně

Tak, jak bylo popsáno výše z hlediska legislativního vzniku spolku (klubu), je nutné, aby klub splnil svoje
povinnosti i z hlediska daňového. Klub se musí rozhodnout, zda se bude z hlediska daňového registrovat
u správce daně. Zároveň musí mít představu, které z daní se ho budou týkat.

Povinnost registrace u správce daně nevzniká hned při založení spolku, ale až po naplnění stanovených
podmínek. Poplatník má povinnost podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně do 15
dnů (Zákon č. 586/1992, § 39a, Zákon č. 280/2009, § 125) od obdržení povolení k podnikatelské činnosti
nebo od počátku provozování jiné výdělečné činnosti (tam kde povolení není třeba).

Pokud nebude splněna shora uvedená podmínka (což u většiny klubů pravděpodobně nebude), vznikne
povinnost podat přihlášku k registraci k dani do 15 dnů ode dne, kdy daňový subjekt začne vykonávat
činnost, jejíž výsledky jsou předmětem daně.

Další povinnost registrace u správce daně může nastat v okamžiku, kdy se klub stane zaměstnavatelem
(plátcem daně) a začne vyplácet mzdu svým zaměstnancům. V tom případě je povinen srážet daň nebo
zálohy na ni a odvádět je správci daně. Zde je stanovena lhůta 15 dnů k podání přihlášky k registraci od
vzniku povinnosti.

Daňové povinnosti

Také na spolky, přestože se jedná o neziskové organizace, se vztahují daňové zákony a povinnosti.
Představu o daních v České republice přináší následující zjednodušené schéma:

Klub se musí řídit zákonem o dani z příjmů (č. 586/1992 Sb., v platném znění). Klub vykonává podle svých
stanov činnost hlavní (poslání organizace) a může vykonávat také činnost vedlejší (hospodářskou).
Pro hlavní činnost platí, že nepřekročí-li příjmy z této činnosti výdaje na ni vynaložené, nejsou příjmy
předmětem daně a náklady jsou daňově neuznatelné. Pokud je výsledkem hospodaření v rámci hlavní
činnosti zisk, pak jsou příjmy předmětem daně a do základu daně vstupuje rozdíl mezi výnosy a náklady
(příjmy a výdaji) s tím, že je nutné vyloučit případné daňově neuznatelné náklady.

Vedlejší činnost je předmětem daně vždy a její zdaňování se neliší od zdaňování příjmů obchodních
korporací. V souvislosti s daní z příjmu je při uzavírání smluvních vztahů s podporovateli klubu důležité
striktně rozlišovat mezi prodejem reklamy (marketingových práv) a poskytnutím daru (jednostranné
plnění ze strany dárce). Příjmy z prodeje reklamy jsou vždy předmětem daně.

Pro účely stanovení základu daně z příjmu právnických osob nejsou příjmy z členských příspěvků
zahrnuty do hlavní činnosti. Příjmy z členských příspěvků mohou být od daně osvobozeny, jsou-li
vybírány podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin.

Po správném stanovení základu daně ho lze v případě klubu (veřejně prospěšného poplatníka) snížit až o
30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím
zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelskou činností (ke krytí
nákladů/výdajů souvisejících s hlavní činností). V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze
odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Pokud by klub nedokázal
úsporu daňové povinnosti dle výše uvedeného principu plně nebo částečně uplatnit, je povinen navýšit o
neuplatněnou část úspory základ daně v dalším zdaňovacím období.

Klub jako veřejně prospěšný poplatník nemá povinnost podat daňové přiznání, pokud má pouze příjmy,
které nejsou předmětem daně (ztrátová hlavní činnost), příjmy od daně osvobozené (členské příspěvky
vybírané dle stanov) nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a nemá
přitom povinnost zvýšit výsledek hospodaření z důvodu nevyčerpané úspory na dani. Veřejně prospěšný
poplatník, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob,
není povinen sdělit správci daně tuto skutečnost.

Ve všech ostatních případech je spolek povinen podat přiznání do konce třetího měsíce (resp. do konce
šestého měsíce, využívá-li služeb daňového poradce nebo advokáta nebo musí-li být účetní závěrka
ověřena auditorem), následujícího po skončení zdaňovacího období, většinou po skončení kalendářního
roku.

Zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb., v platném znění) se nebude týkat zdaleka všech
sportovních klubů, avšak je důležité zachytit moment, ve kterém klub přestává být osobou osvobozenou
od uplatňování této daně. Ten nastává, přesáhne-li jeho obrat částku 1 mil. Kč za nejvýše 12
bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Důležité je, že do obratu pro účely
DPH se nezahrnují členské příspěvky ani poskytování služeb úzce souvisejících se sportem. Obrat je tedy
pro účely DPH nutné sledovat ve zpoplatněných činnostech úzce nesouvisejících se sportem. Jako příklad
můžeme uvést provozování občerstvení nebo restaurace. V případě nejasností je lepší - vzhledem ke
složitosti problematiky - se s žádostí o radu obrátit na odborníky.

Předmětem silniční daně (č. 16/1993 Sb., v platném znění) nejsou silniční motorová vozidla a jejich
přípojná vozidla (dále jen "vozidla") používaná klubem k hlavní činnosti (činnosti veřejně prospěšného
poplatníka daně z příjmů právnických osob, pokud příjmy z této jeho činnosti nejsou předmětem daně
z příjmů). Vozidla s nejvyšší povolenou hmotností alespoň 12 tun jsou předmětem daně vždy. Daňové
přiznání podává poplatník nejpozději do 31. ledna následujícího roku. Ve většině případů se tato
problematika sportovních klubů nebude týkat.

Dani z nemovitých věcí (č. 338/1992 Sb., v platném znění) podléhají pozemky a stavby. V případě
pozemků jsou od daně osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve vlastnictví spolků
a pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť. Tato osvobození lze však uplatnit jen tehdy,
není-li pozemek současně využíván k podnikatelské činnosti nebo pronájmu, a to ani jiným spolkům.
Stejně je tomu také v případě staveb. Daňové přiznání podává poplatník nejpozději do 31. ledna daného
roku podle faktického stavu k 1. 1. daného roku.

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti byl ke dni 1. 1. 2014
zrušen. Daň dědická a darovací nově spadají pod příjmovou daň (zákon č. 586/1992 Sb.), daň z převodu
nemovitostí byla zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb. transformována na daň z nabytí
nemovitých věcí. Daň z nabytí nemovitých věcí platí počínaje dnem 1. 11. 2016 kupující, pokud se strany
nedohodnou jinak.

Účetnictví

Klub jako spolek je povinen řídit se zákonem o účetnictví (č. 563/1991 Sb., v platném znění) a vést
účetnictví.
Účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona o účetnictví může vést jednoduché účetnictví
(Vyhláška 325/2015 Sb.), pokud
a) není plátcem daně z přidané hodnoty,
b) její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,
c) hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a
d) je současně spolkem nebo pobočným spolkem.
V ostatních případech je klub povinen vést účetnictví (dříve účetnictví podvojné – viz Vyhláška č.
504/2002 Sb.).
Přestane-li účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, splňovat podmínky pro vedení
jednoduchého účetnictví, vede účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu, a to od
prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka tuto
skutečnost zjistila. S výjimkou ukončení činnosti může účetní jednotka ukončit vedení účetnictví v plném
rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví nejdříve po uplynutí
5 po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu, nebo ve
zjednodušeném rozsahu.

Základní informace k problematice vedení účetnictví sportovních klubů najdete na www.cuscz.cz/sluzbyservis/novela-zakona-o-ucetnictvi.html. Problematika účetnictví je velmi složitá, proto doporučujeme
klubům obrátit se v této oblasti na pracovníky Servisních center sportu ČUS, která působí v každém
okrese České republiky.
Další povinnosti spojené s ekonomikou klubu
Povinnost zveřejňovat účetní závěrky se vztahuje na všechny subjekty zapsané ve veřejných rejstřících,
tedy také na spolky (§ 21a odst. 2 a 4 Zákona o účetnictví).
V současnosti se dostává do popředí také otázka tzv. Elektronické evidence tržeb (EET). V této souvislosti
můžeme odkázat na informace uveřejněné na stránkách ČUS www.cuscz.cz/sluzby-servis/elektronickaevidence-trzeb.html, na kterých je daná problematika zpracována.
K dalším otázkám, které si funkcionáři sportovních klubů při provozování běžné sportovní činnosti
pokládají, patří např. otázky, jaké směrnice či postupy má klub pro svou činnost zpracovávat. Zde
nabízíme klubům pomoc prostřednictvím webových stránek ČUS, kde můžete nalézt velké množství
vzorů, směrnic a pokynů včetně např. vzorových návštěvních řádů apod. Tyto vzory najdete na
www.cuscz.cz/sluzby-servis/vzory-a-vzorove-postupy.html.
Veškeré poradenství v dané oblasti lze získat u kteréhokoliv Servisního centra sportu ČUS.